JAK TO VIDÍ SESTRA ANGELIKA

Boromejka sestra Angelika Ivana Pintířová měla v naší farnosti v neděli 22. 3. 2020 vést postní duchovní obnovu . Vzhledem k vyhlášeným opatřením  vlády proti šíření koronaviru se nekonala. Požádali jsme sestru Angeliku, aby nám napsala: Jak to vidí…

Milí bratři a sestry z farnosti Odolena Voda!

      Měli jsme společně prožít duchovní obnovu Radostné neděle doby postní. Pán Bůh nám přichystal obnovu po svém. I toto je čas milosti, čas Jeho milosti.

      V postní době jsme vyzývání k postu, modlitbě a štědrosti. Byli jsme pravděpodobně zvyklí si v přechozích letech v postní době něco odříkat, co jsme usoudili. Teď se nám Bůh skrze vnější situaci nabízí odříkání, které jsme si nevybrali. Připomíná mi to slova Pána Ježíše ke sv. Petrovi: „Když jsi byl mladší opásával jsi se sám a chodil jsi, kam jsi chtěl, ale … vztáhneš ruce, jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“ (Jan 21,18).

Přijměme všechna omezení bez brblání a obcházení, ale proto, že jsou ochranou pro ty druhé, pro ty slabé, staré, jejichž organizmus už není tak silný.  Začněme si vážit každého všedního okamžiku, protože nevíme, jestli se bude opakovat, jako jsme netušili, že nebudeme dlouhou dobu na mši svaté.

Když teď nemůžeme být osobně přítomni na liturgii, žijeme naštěstí v době, kdy nám technika nabízí spojení na dálku. Můžeme tak lépe porozumět mnoha starým či nemocným lidem, kteří už delší dobu mají nedělní liturgii jenom přes rozhlas nebo televizi. Můžeme tak být nablízku i mnoha křesťanům v zemích Afriky, Latinské Ameriky či Asie, kde nemají ani tuto „technickou“ možnost a na mši sv. jsou přítomni třeba až po několika týdnech. Můžeme znovu oživit (po)zapomenuté duchovní svaté přijímání a uvědomit si, že Bůh přece není omezen ve své milosti. Pro někoho přinesla tato doba více volného času, může ho tak vyplnit modlitbou, například denní soukromou křížovou cestou – jen tak si v duchu projít jednotlivá zastavení. Kdo má přístup k internetu, může najít v archivu ČT také meditace křížových cest: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10718594374-krizove-cesty/dily/, můžete si doma společně zazpívat…

Zbývá almužna. I k té je teď příležitostí dost a dost a nemusí být jenom finanční. Co takhle zjistit jestli v okolí není někdo zapomenutý, kdo by potřeboval pomoc, jestli není někomu potřeba ušít rouška, jestli by nestálo někomu zavolat nebo dokonce napsat dopis, jestli není potřeba někomu pohlídat děti, jestli není potřeba se na někoho i přes roušku usmát. A na jednu oblast bychom určitě neměli zapomenout, nejhůře jsou na tom v současnosti lidé bez domova. My máme pokud možno sedět doma, ale kde mají „sedět“ oni? A tak se dá, vzpomenout si, jestli jsem od někoho nekupoval Nový prostor, jestli nějakého  člověka bez domova nepotkává a nestálo by za to se ho poptat, jestli má roušku nebo ji nepotřebuje vyprat, jestli nějaká organizace, která lidem bez domova pomáhá, nepotřebuje pomoc (Azylový dům sv. Terezy, Jako doma, Nový prostor).

A k tomu všemu nezapomeňme na Boží chválu. Povšimněme si zpěvu ptáků, rozkvétajících květin, vycházejícího slunce, třpytu hvězd i kapek deště.  Postní doba není především doba smutku, je to doba obrácení, obrácení tváře k Bohu, který k nám má tvář obrácenou stále. Navzdory všem nečekaným obtížím, je to čas Jeho lásky. Nebojme se tento čas dobře využít. 

 

 

 

 

 

 


vložil 12. února 2020, 10:15
v kategorii Zveme Vás
Článek můžete sledovat prostřednictvím RSS 2.0 kanálu.
Zde můžete napsat komentář, nebo použít odkaz ze svého webu.


Napsat komentář