Kostel květinami vyzdobila a pro účinkující květy zajistila Anna Pokorná, zároveň napekla a ozdobila perníčky pro děti.

Večer zahájil otec Vladimír a představil nám nově restaurovanou monstranci, promluvil i pan starosta Jan Havlíček.

U nás vše zařídila ZUŠ, Jana Voldřichová se synem Hynkem a panem učitelem Pavlem Kochem připravili výtvarnou výstavu. Janě Voldřichové patří dík i za služby fotografa během akce a rychlé zpracování fotek, ještě ten večer mi je zaslala. Iva Štrynclová domluvila dva koncerty, první školního sboru (dirigovala Veronika Dvořáčková Žofáková) a druhý komorní koncert. Dětský program zařídila Jana Štrbáková s Marianou Sobolovou a Janou Hrádkovou. Truhlář Miroslav Šalda nám narychlo vytvořil 65 dřevěných základů bukových andělů, které si děti mohli sami dotvořit. Paní Hana Bílková měla komentovanou procházku na líbeznickém hřbitově. Šárka Lukavská přečetla svědectví Renaty Suchelové o adopci na dálku. Václav Lukavský přečetl svědectví vězně, který se setkal ve věznici s farářem Josefem Kordíkem z knihy Farář na čtyrkolce. Otec František Převrátil nám zapůjčil obrazy vězňů, výtvarnou tvorbu ve věznicích celého světa zorganizovali vězeňští kaplani. Zároveň nám zajistil svědectví jednoho vězně, s kterým se setkával ve věznici. Toto svědectví jsme měli umístěné po částech u obrazů. Vilma Dingová s rodinou připravila pro každého Boží slovo na cestu plné naděje (verš z Bible) úhledně smotané do ruličky. Kateřina Pivoňková nám představila organizaci Naděje, její činnost a příběhy klientů, a především trpělivost při práci zaměstnanců, když se titíž klienti opakovaně snaží odrazit ode dna a opět na dno padají. Lenka Urbanová vyprávěla o činnosti Charity Neratovice a společně s Janou Jenčovou přivedli klientku, která vyprávěla svůj životní příběh, který pokračuje nyní v domě sv. Jakuba v Libiši. Na závěr byly zpěvy z Taizé (pod vedením Jany Štrbákové, Barbory a Petra Konopáskových) prokládané prosbami přítomných. Tyto prosby jsme sepsali a modlíme se je při nedělních bohoslužbách nebo při osobní modlitbě. Po ukončení zpěvů všichni zůstali v tichosti na svých místech, bylo to velice oslovující, že nikdo najednou nikam nespěchal a třeba se ještě tiše modlil. Po celý večer byla otevřena fara s občerstvením, díky patří Zdeně Vávrové, Haně Krasové a Petře Trvalové a všem farnicím, které napekly. Zde jsem se ještě někteří po uzamčení kostela sešli a povídali si při sklence vína od jedné dobré duše do 23 hodin. V neděli jsme měli v kostele ještě vystavené všechny výtvarná díla, a tak měli možnost se ještě podívat ti, co v pátek nemohli přijít.

Jaroslav Janovský