Farní pouť na Svatou a Makovou horu
Hned na dvě barokní poutní místa směřovaly kroky více než třicetičlenné skupiny žen, mužů a dětí z naší farnosti v sobotu 22. srpna – tedy v poslední den oktávu svátku Nanebevzetí Panny Marie.

Najatý autobus s pozorným řidičem nás brzy ráno odvezl na Svatou Horu, proslulé poutní místo, tyčící se nad Příbramí. O rozkvět Svaté Hory se v 17. a 18. století zasloužili jezuité, kteří vystavěli centrální baziliku a díky podpoře zejména okolní šlechty kolem vybudovali ambity s kaplemi. Na Svaté Hoře vystavěli také rezidenci. Připomeňme, že jezuitský řád stojí také za barokní podobou kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě.

Vrcholem byla mše svatá ve svatohorské bazilice, kterou společně sloužili kněží Kamil Vrzal, Petr Seyfried a řevnický farář Robert Hanačík – neboť na Svatou Horu současně dorazila také výprava farníků z Řevnic. Farníci z Vodolky poté absolvovali prohlídku areálu s místní průvodkyní, řevničtí se v ambitech modlili zastavení křížové cesty a do toho se do baziliky scházeli účastníci svatby. Svatá Hora je opravdu živé duchovní místo!

Příjemnou tečkou za návštěvou Svaté Hory byl chutný a předem objednaný oběd v místním refektáři, vyzdobeném rozměrnou nástropní freskou a po stěnách barokními obrazy. „Cítím se jako na zámku,“ poznamenal k tomu s potěšením kdosi z naší výpravy.

Druhým navštíveným vrcholkem se odpoledne stala nepříliš vzdálená Maková Hora. U zrodu tohoto poutního místa s kostelem zasvěceným svatému Janu Křtiteli a Panně Marii Karmelské stál na počátku 18. století zbožný rytíř Jan Felix Chanovský z Dlouhé Vsi. Současně s kostelem tu založil i malý karmelitánský klášter, kam byli povoláni dva mniši. Po náhlé smrti zakladatele (1730) však klášter zanikl, brzy poté vyhořel a kostel zůstal několik desítek let opuštěný. Navzdory odlehlé poloze v lesích se v kostele dodnes dochovalo původní barokní zařízení včetně bohaté sochařské výzdoby. O historii toho místa a funkci karmelitánského škapulíře promluvila naše farnice Petra. Dozvěděli jsme se, že škapulíř je drobný předmět ze dvou kousků látky s obrázky Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova spojených stužkami, který se nosí na těle pod oblečením jako symbol víry a ochrany.

Pannu Marii, patronku kostela, jsme pozdravili litaniemi. A na závěr naší návštěvy uctili milostnou sošku Panny Marie Škapulířové – podobně jako před tím na Svaté Hoře Pannu Marii Svatohorskou. Milostnou sošku nám přichystal k uctění legendární poustevník zvaný „Ovečka Boží“, františkán, který na Makové hoře přebývá od jara do podzimu.

Jan Oulík